Složené zkoušky

Klubové podzimní zkoušky - 28.9.2010

Na tyto zkoušky jsme se se Charlotte vypravili až k daleké Kutné Hoře. Charlotte se opět předvedla ve svém obvyklém světle: při první disciplíně (slídění s dohledávkou) absolutně neslídila. Vypadala, že v životě nebyla v revíru, natož, že pravidelně chodí na naháňky a hony. Musím na ni vymyslet něco, aby když ji pustím z vodítka, začala hned slídit - i na honě ji to chvíli trvá, než se rozslídí, než zjistí, že už se opravdu pracuje. Bohužel při praxi je to jedno, ale tady, kdy má během dvou minut ukázat, že slídit umí se to jaksi nehodí. Takže známka 1. :-( Při markingu už pracovala výborně. Ovšem má radost netrvala věčně: u vlečky s pernatou šla nádherně postopě, bohužel se zastavila cca 2 metry od kusu a zjistila, že za pár metrů leží něco podezřelého v podobě zalehlé rozhodčí. I zde se předvedla jako absolutně neretrívří, a tak celých 9 minut vyštěkávala rozhodčí, až po mém zakřičení kus zvedla a přinesla. Tak i zde známka 1. Ostatní disciplíny jsme již absolvovaly bez paniččiných infarktových stavů a v samých čtyřkách. Jsem ráda, že jsme to zvládly, a doufám, že příště už Charlotte předvede, co v ní je. :-)

 

Speciální zkouška z vodní práce (SZVP) - 17.7.2010

II. cena, 130 bodů (samé 4, limitní známka z práce v rákosí - 2)

S taťkou a Charlotte jsme se na tuhle zkoušku připravovali opravdu hodně. Charlotte nám to vrátila prací, bohužel máme zkoušky zkažené nekorektností zkoušek a nekompetentními rozhodčími:

Zkoušky začali jako každé jiné, nástup, úvodní informace a mezi nimi i to, že budeme rozdělini do dvou skupin, první vyrazí na vodu, druhá bude začínat prací v rákosí. Díky losu jsme se dostali do druhé skupiny, a tak jsme vyrazili na práci v rákosí. Nevadilo mi to, protože bylo horko a chtěla jsem, aby měla Charlotte slídění za sebou co nejdříve. Před námi do rákosí nastoupili 3 psi, všichni posuzováni podle zkušebního řádu ohařů, Charlotte byla první ze čtyř retrieverů, kteří se zkoušky zúčastnili, dva v první skupině a dva v druhé.

Když jsme nestoupili na práci v rákosí my, vlezla jsme si na kraj rákosí, tak jak jsem při cvičení zvyklá a vypustila Charlotte. Ta slídila pěkně, chodila celkem daleko, byla i třikrát ve vodě (což bylo samozřejmě vidět), vždycky se ke mně vrátila, pak opět vyrazila. Rozhodčí na mne neustále křičeli, ať vylezu z rákosí, což jsem nechápala, protože zkušební řád to nezakazuje a já to mám tak se Charlotte nacvičené, ale nechtěla jsem si je hned u první disciplíny naštvat, tak jsem vylezla. Najednou rozhodčí disciplínu ukončili a vyslechla jsem si, že je to nejhorší nahánění (podějď ne, když retriever nenahání, ale slídí, ale toho si bohužel rozhodčí nestačili všimnout) a dostali jsme známku 1. Byla jsem v šoku, navíc nám na konec nebyl vhozen aport, tak jak to uvádí zkušební řád. Byla to ale první disciplína a já si říkala, budeš dělat dusno a nevíš, co ti vymyslí na další disciplíně. Pak jsme nastoupili na další disciplíny: dohledávka pohozené kachny v rákosí 4, vodění na řemeni 4, vodění bez řemene 4, marking 4, tady už i rozhodčí začali říkat, že je našlapaná, což jsme s taťkou nevydrželi a vytkli jim špatné ohodnocení a vůbec provedení první disciplíny, nejprve nechtěli vůbec přiznat chybu, pak ale přiznali, že Charlotte posuzovali podle jiného zkušebního řádu a nabídli nám zlepšení známku na 2. Já v mylné představě, že je to ještě na první cenu známku přijala a udělala tak největší chybu.

Pak následovalo střídání skupin, světě div se, rozhodčí si v pauze nastudovali zkušební řád pro retrievery a tak když šli na práci v rákosí zbylí dva retrieveři, nejen, že vůdcům rozhodčí řekli, že mohou se psem do rákosí, ale byla i před psy vhozena kachna a místo nahánění mohli chudáci slídit.... 

Charlotte mezitím na vodě opět zářila a tak, když jsme v samých 4 splnili i disciplíně na vodě, chodili za námi rozhodčí z vody a gratulovali nám s tím, že jdeme na vítěze zkoušek, jaké bylo jejich překvapení, když jsem jim vyprávěla, proč že nemůžeme vyhrát... Sami rozhodčí uznali, že kolegové na rákosí to jemně řečeno zmršili.... 

 

Po poslední disciplíně - klid na stanovišti, kdy byla Charlotte jako jeden z mála psů na volno a odnesla si opět 4 jsem se rozhodla podat protest. Bohužel jsem nevěděla, že ten se může podat jen hned po inkriminované disciplíně. To jsem ale bohužel ještě nevěděla, že polovina retrieverů bude mít zkoušky korektní a polovina ne... Chyběla nám totiž pomocná známka z přinášení a tu si milí rozhodčí prostě vymysleli... Po neskutečně dlouhém dohadování nám bylo opakování disciplíny nabídnuto, ale do toho už jsme nešli: byli dvě hodiny odpoledne, Charlotte měla za sebou všechny disciplíny, horko a navíc jsme se báli, že Charlotte potopí a ona tak nesplní celé zkoušky. Vyslechla jsem si hodně urážek na adresu mladých vůdců... Vím, neměla jsem zlepšení známky přijímat, ale nikde není psáno, že ještě nemohu podat písemný protest. Bohužel moje chyba, že jsem nevěděla, že se podává hned po disciplíně.

 

Přesto si ale myslím, je věcí okresního mysliveckýho spolku, aby si na zkoušky zajistil kvalifikované rozhodčí, které navíc svůj obor ovládají... Uzávěrka přihlášek byla měsíc před konáním zkoušek, tak si rozhodčí mohli zjistit, jací psi jsou přihlášeni na zkoušky, podle jakých řádů je tedy budou posuzovat a pokud je neumí(což je ovšem tristní), mohli si je dostudovat....

 

Takže Charlotte díky hlouposti dvou rozhodčích získala sice nejvyšší počet bodů - 130, ale díky 2 z práce v rákosí dokončila zkoušky v II. ceně. A ztratila tak titul vítez zkoušek...

  
 Ověření vrozených vloh retrieverů (OVVR) - 16.5.2010

Na tuhle zkoušku jsme se vydaly se Charlottkou týden před mojí svatbou a bez větších tréninků, spoléhala jsem na vrozené vlohy Charlotte a musím říct, že mě nezklamala. Pracovala krásně, panu rozhodčímu se moc líbila a opravdu nám kladl na srdce, abychom se dál věnovali loveckému výcviku, což samozřejmě dodržujeme.

 

Základní ovaldatelnost psa (ZOP) - 20.9.2009

Tahle zkouška byl takový náš pokus, já jsem se vrátila po čtrnácti dnech dovolené a rovnou jsme vyrazili. Naštěstí odloučení nebylo na škodu - právě naopak, a tak se nám celkem dařilo a zkoušku jsme složili na známku Velmi dobře.

 

Canisterapeutická zkouška - 23.8.2009

Tuto zkoušku jsme složili ve Výcvikovém canisterapeutickém sdružení Hafík, o.s. 

Canisterapii se momentálně věnojeme snad ještě více, než loveckému výcviku. Charlottku i mě to velice baví a já z ní mám ohromnou radost. Pravidelně polohujeme a hodně se zúčastňujeme jednorázových akcí v mateřských, základních školách a podobně.